Čtrnáct dní na Ovčárně

Poprvé tento rok mi vyšla PR . Moc dlouho jsem se nerozmýšlel a vybral si Ovčárnu na začátku září. Počítal jsem, že těch čtrnáct dní projezdím na kole, ale počasí mi moc nepřálo. První dva dny bylo tak škaredě, že jsem téměř nevystrčil nos z Ovčárny . Teprve třetí den odpoledne ustal déšť a i když byla viditelnost na dvě věci, vyrazil jsem na pivo na Švýcárnu, a pak na Praděd. Tam jsem okukoval švýcarskou helikoptéru, která tam vyměňovala vysílač – také tam už dva dny seděla a nemohla vzlétnout.

Ve čtvrtek jsem vyrazil konečně na kolo. Všude bylo mokro, a tak jsem měl za chvíli mokré boty, a tak už to zůstalo až do večera. Teplo taky moc nebylo . Po dvou dnech „nicnedělání“ to však vůbec nevadilo a dal jsem si v Jesenických kopcích sto kilometrů. Večerní výšlap zpět na Ovčárnu byl fak tragický.

Odkazy na mapy:

V pátek jsem vyrazil na kole do Prostějova. Cesta byla až na začátek v pohodě – z Ovčárny jsem šel vedle kola až pod Velký kotel a z tama po vrstevnici na Alfrédku a dál. Můžu říci, že tolik blata jsem ještě nezažil – lesáci tam sváželi dřevo a vypadalo to tam jak na tankodromu. Při sjedu na Skřítek jsem píchl. Celá trasa opět měla kousek přes sto kilometrů.

Odkazy na mapy:

Další kolo jsem si užil v neděli, kdy jsem jel opět na Ovčárnu. Vlakem jsem se přiblížil do Jindřichova a z tama jsem se přes Nové Losiny dostal do Koutů. Výšla na Ovčárnu byl sice nekonečný, ale docela mě to šlo, a tak jsem si jen tak pro radost vyjel až na Praděd. I když cestou trochu pršelo, tak se v tu chvíli docela vyčasilo a byly krásné výhledy.

Odkazy na mapy:

Další cyklistický výlet následoval hned v pondělí. Ranní teplota byla okolo 4 °C, a tak jsem nasadil rukavice a čepici a letěl dolů na Hvězdu a dál. Cílem dnes byla rozhledna na Biskupské kupě a na Zlatém Chlumu. Zpět jsem jel přes Červenohorské sedlo a vedl závod s časem a večeří – jak se dalo čekat, tak jsem to nestihl . Tento den se počasí vydařilo a i když jsem ujel v těch kopcích stopatnáct kilometrů, tak se mi jelo v pohodě.

Odkazy na mapy:

V úterý jsem opět sedl na kolo a vyrazil z mamkou na chalupu – já slíbil návštěvu a ona na oplátku, že uvaří. Cestu do Stříbrných Hor jsem si trochu prodloužil, a tak už na chalupě jsem měl kolem padesáti. Zpět na Ovčárnu jsem to chtěl vzít po co nejkrtší trase a vybral jsem si pěkný stoupák přes Františkovu myslivnu. Tentokrát jsem večeři stihl .

Odkazy na mapy:

Další dny jsem vesměs odpočíval. Částečně to bylo kvůli špatnému počasí, částečně tím, že jsem byl unavený. Takže jsem akorát s Tandym a jeho dcérkou Bárou vyrazil na výlet přes Velký kotel a poslední den na Praděd. Jednou jsem běžel na Švýcárnu a Praděd.

Bilance celé rekreace je následující:

• najeto zhruba 440 km
• převýšení během všech výletů vystoupalo na metu 9000 metrů
• 2× jsem byl na Švýcárně (když nepočítám cyklovýlety)
• 5× jsem byl na Pradědu

Čtrnáct dní této „flákárny“ jsem si pěkně užil . Dočetl jsem pár Cykloturistik, válel se v poteli, vysaunoval se až to nebylo pěkné a pěkně zničil na kole. Na jídlo na Ovčárně budu ještě chvíli vzpomínat. No, a teď už jen pořád práce .