Běh na Praděd 2010

Tak nám to po roce opět 9. října ve 13:05 začalo – běh na Praděd. Počasí krásné – teplo, sluníčko a modrá obloha slibovaly pěkné zážitky při tom funění do kopce. Na startu se nás sešlo deset, ostatní zůstali nahoře, aby nás při doběhu povzbuzovali. Na Hvězdu jsme přijeli na poslední chvíli, takže jsme se ani nerozcvičili a rovnou vyrazili do kopce. Asi opravdu stárneme, protože mi to přijde rok od roku horší. Poslední stoupák před Pradědem jsem měl nohy jak z betonu a vůbec to nešlo a ostatní na tom byli prý podobně. Oproti minulým ročníkům to bylo letos hodně vyrovnané a pár nás doběhlo s minimálním odstupem. Nejvíc překvapila Olča, která běžela poprvé a dokázala předběhnout takového matadora závodu jako je Poki.

Tentokrát se nás sjela na chatě Veronice pěkně velká partie, i můj největší soupeř Robert byl přítomen. Druhý adept na vítěze se z Ameriky holedbal, jak je natrénovaný, bohužel Praděd je na Moravě , takže snad příští rok. Dohromady nás bylo 28 a z toho 6 dětí, kteří se proháněli po chodbě Veroniky sem a tam . Večer byl docela poklidný, trochu se popíjelo a hlavně se zprovozňovalo Karaoke .

Sobota

Ráno bylo pohodové, nikdo nenaříkal, že ho bolí hlava a venku bylo opravdu nádherně. Snídali jsme a koukali, jak na točnu Ovčárny přijíždí první turisté. Jak ráno postupovalo, tak jsme se začali připravovat na závod a ve 12:30 sjeli kyvadlem na Hvězdu, kde jsme se na rychlovku zaregistrovali a šli se připravit na startovní čáru.

V závodě podali všichni sportovci týmu SK Ježiš maximální výkony. Zkušení běžci jako obvykle nezklamali a umístili se uprostřed startovního pole. SK Ježíš též jako každý rok okupoval chvost závodu, tentokrát zkušeným, leč stárnoucím dvojtým taťkou Pokim. Jak už jsem zmínil, naši nováčci Olča a Aleš zaběhli též vynikající výsledek a potvrdili, že SK Ježíš je prestižní klub, který si své závodníky pečlivě vybírá .

Výsledky letošního běhu:

1. já (00:54:18)
2. Robert (00:54:39)
3. Jirka (00:55:16)
4. Dušan (01:05:28)
5. Aleš (01:05:28)
6. Iva (01:12:27)
7. Pavel (01:12:57)
8. Olča (01:14:15)
9. Poki (01:15:09)
10. Míša (01:18:48)

Myslím, že se závod vydařil a asi můžu za všechny říci, že to byla pořádná makačka.

Oficiální fotky ze závodu.

Na vrcholu jsme jako vždy chvíli pobyli, dali jsme čaj, gulášek a pivko a vyrazili na cestu dolů. Výhledy byly fakt krásné a překvapilo nás, že jde vidět voda v horní nádrži Dlouhých Strání. Cestou jsme se stavili na Kurzovce na jídle, kde fakt dobře vaří, i když to nebylo nejlevnější. Na Veronice to ze začátku vypadalo smutně, všichni zalezli do pokojíků, ale pak postupně vylézali a začalo se trochu popíjet. Pivko došlo téměř okamžitě (koupil jsem jen třicítku – příště musím vzít padesátku). Pokračovalo se vším ostatním, co bylo po ruce – burčák, svařák, griotka, šampaňské (to dostal Poki v šesti kusech jako výhru nad Moňou minulý rok), atd. Sešli jsme se na společenské místnosti a békali u Karaoke. Já jsem vydržel jen do jedenácti, ale pár pařanů ponocovalo prý až do tří hodin .

Nedělní ráno bylo velice poklidné, pomalu jsme se balili a kolem půl dvanácté nebyla v chalupě ani noha. Cestou zpět jsme ještě zajeli kousek nad vesnici Roudno a vylezli na Velký Roudný, výhled z krásné rozhledny stál za to . 

Shrnutí těch dvou dnů bude krátké – prostě bomba víkend, škoda že byl tak krátký.