Nepodařený výlet k pramenu Odry
Dnes nás Raďa vylákal na výlet k pramenu Odry. Chystali jsme se tam už někdy na jaře, ale kvůli špatnému počasí jsme se tam nakonec nevydali. Říkala jsem si, že to bude docela pohodová procházka, ale opak byl pravdou
Zaparkovali jsme kdesi ve vesnici u motorestu a já jsem se šla ze
zvědavosti podívat na ukazatel. K mému překvapení to odsud k pramenu Odry
bylo 8,5 km. ??? Kde to jsme? Raďa mi vysvětlil, že přece nepůjdeme jen
2 km z Kozlova, když je tak krásně. Zaparkovali jsme totiž ve
Staměřicích, odkud to prý pravým turistickým tempem 6 km/hod ujdeme za
hodinku a půl. Hahaha. To asi zapomněl, že jdeme s kočárkem a Verčou a
že se taky budeme muset vrátit zpátky. No
přemluvil mě a vyrazili jsme. Cesta vedla zprvu po asfaltce, pak po lesní
cestě, pak taky po pěšince a zarostlé louce. Raďa tlačil kočár a já
nesla Verču v náručí. To byl jen první kilometr a už jsme toho měli
plné zuby. Zaradovali jsme se, když jsme narazili na asfaltku. Po pár metrech
nás ale úsměv přešel – červená značka uhýbala prudce nahoru do lesa
mezi stromy. Tak to s kočárkem opravdu nedáme. Mrkli jsme do mapy a rozhodli
se pokračovat po asfaltce. Měla se totiž pak napojit na tu naši červenou.
Cestou jsme narazili na několik rozcestí, na kterých jsme si vždy vybrali tu
hezčí (pro nás schůdnější) cestu.
Zdálo se
nám ale, že už je to nějaké dlouhé a za každou zatáčkou jsme
vyhlíželi zelenou značku, která nás pak měla dovést k červené.
Asfaltka skončila a čekal nás prudký výstup po traktorové cestě. Ocitli
jsme se na louce, zelená značka nikde. Pokračovali jsme dál nahoru po
neposečené trávě, abychom se mohli rozhlédnout a zjistit, kde asi jsme a
kam se máme vydat. Byli jsme úplně špatně, viděli jsme už domky vesnice
Slavkov. Rozhodli jsme se tedy, že pramen Odry pokoříme jindy. Raďa věděl,
že ze Slavkova vede do Staměřic cyklostezka Ještě nás čekala jedna
překážka – museli jsme se vyhnout stádu krav, kterému velel plemenný
býk a dosti nerudně nás pozoroval.Jakmile jsme se bez úhony dostali
z elektrického ohradníku, tak jsme si oddechli a frčeli dolů k autu. Raďa
pak uznal, že jeho orientační smysl dnes nějak selhal
Procházka byla super až
tedy na ten nesjízdný terén.
Martina | 16. 7. 2011 So 21.22 | Cestování, Česká republika | Tisk | 608x