Nepodařený výlet k pramenu Odry
Dnes nás Raďa vylákal na výlet k pramenu Odry. Chystali jsme se tam už někdy na jaře, ale kvůli špatnému počasí jsme se tam nakonec nevydali. Říkala jsem si, že to bude docela pohodová procházka, ale opak byl pravdouZaparkovali jsme kdesi ve vesnici u motorestu a já jsem se šla ze zvědavosti podívat na ukazatel. K mému překvapení to odsud k pramenu Odry bylo 8,5 km. ??? Kde to jsme? Raďa mi vysvětlil, že přece nepůjdeme jen 2 km z Kozlova, když je tak krásně. Zaparkovali jsme totiž ve Staměřicích, odkud to prý pravým turistickým tempem 6 km/hod ujdeme za hodinku a půl. Hahaha. To asi zapomněl, že jdeme s kočárkem a Verčou a že se taky budeme muset vrátit zpátky. No přemluvil mě a vyrazili jsme. Cesta vedla zprvu po asfaltce, pak po lesní cestě, pak taky po pěšince a zarostlé louce. Raďa tlačil kočár a já nesla Verču v náručí. To byl jen první kilometr a už jsme toho měli plné zuby. Zaradovali jsme se, když jsme narazili na asfaltku. Po pár metrech nás ale úsměv přešel – červená značka uhýbala prudce nahoru do lesa mezi stromy. Tak to s kočárkem opravdu nedáme. Mrkli jsme do mapy a rozhodli se pokračovat po asfaltce. Měla se totiž pak napojit na tu naši červenou. Cestou jsme narazili na několik rozcestí, na kterých jsme si vždy vybrali tu hezčí (pro nás schůdnější) cestu. Zdálo se nám ale, že už je to nějaké dlouhé a za každou zatáčkou jsme vyhlíželi zelenou značku, která nás pak měla dovést k červené. Asfaltka skončila a čekal nás prudký výstup po traktorové cestě. Ocitli jsme se na louce, zelená značka nikde. Pokračovali jsme dál nahoru po neposečené trávě, abychom se mohli rozhlédnout a zjistit, kde asi jsme a kam se máme vydat. Byli jsme úplně špatně, viděli jsme už domky vesnice Slavkov. Rozhodli jsme se tedy, že pramen Odry pokoříme jindy. Raďa věděl, že ze Slavkova vede do Staměřic cyklostezka Ještě nás čekala jedna překážka – museli jsme se vyhnout stádu krav, kterému velel plemenný býk a dosti nerudně nás pozoroval.Jakmile jsme se bez úhony dostali z elektrického ohradníku, tak jsme si oddechli a frčeli dolů k autu. Raďa pak uznal, že jeho orientační smysl dnes nějak selhal Procházka byla super až tedy na ten nesjízdný terén.
Martina | 16. 7. 2011 So 21.22 | Cestování, Česká republika | Tisk | 605x