Běh na Praděd 2012

Po čtrnácti dnech jsem se pustil do psaní článku o letošním běhu na Praděd a ještě cítím slabý pocit znechucení a marnosti. Ne, že by se něco moc pokazilo, ba naopak. Víkend se vydařil až moc báječně. Bohužel jsem se však neudržel na uzdě a večer před během do sebe lil pivko a burčák jako vodu. V sobotu jsem vstal s ukrutným bolehlavem, který přestal tak hodinu před závodem . Samozřejmě to muselo dopadnout jak jinak než fiaskem – tedy alespoň v mých měřítcích. Vzhledem k důležitosti tohoto klání, kdy po roce měříme s Robertem a Raďou své síly, jsem se snažil trochu víc běhat a nakonec jsem měl i pocit, že mi to fakt běhá. V závodě to šlo dobře tak prvních pár minut, pak mě předběhl Dušan a u Kurzovky mě dal Robert, který se mě držel za prdelí . Posledních pár metrů před cílovou lajnou jsme navíc bojovali s protivítrem, takže jsem měl ještě větší pocit, že víc stojím, než běžím. Místo abych si běh užil, tak jsem jej celý protrápil a navíc skončil až třetí v naší bandě. Celá tragédie má jedno pozitivum, dalo mi to pořádnou lekci – tzn. budu se muset víc držet hesla „míň chlastat více běhat“ a hlavně pamatovat, že večer před během se nepije nebo pije opravu s mírou. (Člověk má krátkou paměť – to stejné se nám stalo před třemi-čtyřmi roky.)

Celá akce proběhla jinak standardně a díky pěknému počasí v sobotu se všem vydařily jejich aktivity (kromě mě tedy). Na chatě Veronice se nás nakonec sešlo hodně – 20 dospělých a 11 děcek. Já jsem dovalil bečku (50l), ostatní nějaký burčák a tvrdé. Připadá mi, že nějak stárneme, protože jsme tentokrát ani nezavítali do Ponorky a zůstali nahoře ve společenské místnosti.

Ráno, jak jsem psal, bylo pro některé hodně bolestivé – bohužel z těchto „míchačů“ jsem jediný já běžel. Ostatní neběžci nám šli fandit nebo už ráno vyrazili na výlet na Skřítek. Počasí bylo pěkné, i když jak to bývá zvykem, ráno vypadalo špatně – mlha a vítr. Jak jsme sjížděli kyvadlem dolů na start, tak se vyčasilo a ukázalo se slunce i nahoře. Po běhu jsme se různě rozutekli na jídlo do Kurzovní a na Ovčárnu. Večer se chvíli sedělo na chodbě, kde lítala děcka a později, když šly spát, jsme se přesunuli opět na alkovnu. Druhý den ráno pršelo a pršelo celý den až do odpoledne. Takže jsme se postupně sbalili a v půl dvanácté jsme odjížděli domů. 

Pořadí naší bandy v závodě

• Dušan – 00:52:55
• Robert – 00:54:36
• Radim – 00:56:46
• Aleš – 01:00:14
• Pavel – 01:13:38

Holky se tentokrát nezůčastnily .

Více info na stránkách iscarex.cz.

Běh na Praděd objektivem Luboše Tomečka.