Letní chalupa s Lenkou, Robertem a dětmi

Z Českého ráje jsme se přesunuli rovnou na chalupu ve Stříbrných Horách. Chvilku po nás přijela vlakem i Lenka s Karolínkou a Kubou. A začalo čtyřdenní rodeo

Sobota – hrátky v bazéně a na zahradě

Sobotní odpoledne bylo docela krátké, ale i tak se děti stihly vyčvachtat v bazénu a zařádit si na zahradě.

Neděle – pěší výlet na Kamenec

Na neděli jsem nám naplánovala turistický výlet bez dětí Původně jsme si chtěli projít hřebenovku z Ovčárny přes Vysokou holi a Jelenní studánku na Skřítek, ale nakonec jsem vymyslela výlet na Kamenný vrch (Kamenec). Mohli jsme vyrazit rovnou z chalupy a nemuseli jsme se tak spoléhat na žádný autobus nebo odvoz autem. A taky jsme mohli posunout ranní vstávání Vyrazili jsme až v 9 hodin a přidala se k nám i Lenka. Myslím, že po cestě trošku litovala, protože přeci jenom máme my s Raďou delší nohy a líp nám to šlapalo. Raďa celou trasu trekoval gpskou. Nejprve jsme došli do Dobřečova, z tama jsme po červené sešli do Bedřichova. Po pár stech metrech po silnici jsme odbočili doprava na lesní asfaltku a odsud už to bylo jen do kopce až na Kamenec. Škoda, že je vyhlídka už hodně zarostlá, byl by odsud moc pěkný výhled. Z Kamence jsme pak po červené došli přes Hvězdu až na Rabštejn. Tady jsme udělali delší přestávku se zaslouženým obědem. Raďu ihned zaujal borůvkový maxiknedlík, Lenka si dala halušky a já lasagne. Energii jsme doplnili a mohli se vydat po žluté přes Kamennou horu a zkratkou přes louku zpět na chalupu. Došli jsme přesně v 17 hodin a v nohách jsme měli přes 30 km. Kamenec (Kamenný vrch) jsme už zdolali několikrát a různými způsoby:

• 2008 – na kole – podobná trasa jako letos pěšky
• 2009 – na kole – přes Skřítek
• 2010 – na kole – ze Zábřehu
• 2011 – pěšky – ze Skřítku s Verčou v kočárku a manduce
• 2012 – pěšky – z osady Krásné s Verčou v krosničce a s Ondrou v bříšku

Pondělí – návštěva a oběd u babičky, aquapark Bruntál

V pondělí celý den pršelo. Ráno jsme volali babičce Marii, že se u ní zastavíme na návštěvu. Překvapením bylo, že nám nachystala i vynikající oběd – plněné papriky s rajskou omáčkou a knedlíkem. Mňam. Odpoledne jsme zajeli do aquaparku v Bruntálu. Trénovali jsme plavání, ale Verču s Ondrou nejvíc bavilo skákat do hluboké vody a potápět se. Párkrát jsme se svezli i na tobogánu. Supeeer (říká Ondra).

Úterý – výlet na Dlouhé stráně

K horní nádrži přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně jsme z chalupy vždy jezdili na kole (ještě bez dětí). Já jsem se ale letos chtěla podívat do Koutů nad Desnou na nový ski areál s 6-sedačkovou lanovkou. Vymyslela jsem, že bychom se s ní mohli nechat vyvézt a přiblížit se tak našemu cíli. U horní stanice lanovky je také postavená nová rozhledna U Medvěda s výhledy na město Šumperk, údolí Desné, masiv Kralického Sněžníku, hřeben Hrubého Jeseníku od Šeráku až po Červenohorského sedlo. K nádrži je to odsud ještě asi 4,5 km po asfaltce nebo se dá nově jít 2,5 km lesem po červené. Viděli jsme, že někteří „turisti“ využívají i kyvadlový minibus. Další novinkou je naučná stezka Rysí skála. Projekt stezky se opírá o příběh zbloudilé rysice s mláďaty, jež nalezne úkryt na vrcholu Medvědí hory. Naučnou stezku tvoří dřevěné plastiky zvířat i lesních bytostí, chýše Praděda, doupě rysice a zejména interaktivní prvky prolézaček a her pro děti. Zvládli jsme jen její část, protože pak jsme pokračovali po červené nahoru k nádrži. Nahoře hodně foukalo, a tak jsme udělali pár fotek, dali jsme si v bufetu pivo a párek v rohlíku a šli nazpátek po asfaltce. Lenka s Robertem a dětmi odbočili dokončit Rysí stezku (s vyhlídkou na Rysí skále), ale my jsme šli už k lanovce, protože nás ještě čekala cesta na Lipinu a do Prostějova.