Z Českého ráje jsme se přesunuli rovnou na chalupu ve Stříbrných
Horách. Chvilku po nás přijela vlakem i Lenka s Karolínkou a Kubou.
A začalo čtyřdenní rodeo
Sobota – hrátky v bazéně a na zahradě
Sobotní odpoledne bylo docela krátké, ale i tak se děti stihly vyčvachtat
v bazénu a zařádit si na zahradě.
Neděle – pěší výlet na Kamenec
Na neděli jsem nám naplánovala turistický výlet bez dětí

Původně jsme si chtěli
projít hřebenovku z Ovčárny přes Vysokou holi a Jelenní studánku na
Skřítek, ale nakonec jsem vymyslela výlet na Kamenný vrch (Kamenec).

Mohli jsme
vyrazit rovnou z chalupy a nemuseli jsme se tak spoléhat na žádný autobus
nebo odvoz autem. A taky jsme mohli posunout ranní vstávání

Vyrazili jsme až
v 9 hodin a přidala se k nám i Lenka. Myslím, že po cestě trošku
litovala, protože přeci jenom máme my s Raďou delší nohy a líp nám to
šlapalo. Raďa celou trasu trekoval gpskou. Nejprve jsme došli do Dobřečova,
z tama jsme po červené sešli do Bedřichova. Po pár stech metrech po
silnici jsme odbočili doprava na lesní asfaltku a odsud už to bylo jen do
kopce až na Kamenec. Škoda, že je vyhlídka už hodně zarostlá, byl by
odsud moc pěkný výhled. Z Kamence jsme pak po červené došli přes Hvězdu
až na Rabštejn. Tady jsme udělali delší přestávku se zaslouženým
obědem. Raďu ihned zaujal borůvkový maxiknedlík, Lenka si dala halušky a
já lasagne. Energii jsme doplnili a mohli se vydat po žluté přes Kamennou
horu a zkratkou přes louku zpět na chalupu. Došli jsme přesně v 17 hodin
a v nohách jsme měli přes 30 km.
Kamenec (Kamenný vrch) jsme už zdolali několikrát a různými způsoby:
- 2008 – na
kole – podobná trasa jako letos pěšky
- 2009 – na
kole – přes Skřítek
- 2010 – na
kole – ze Zábřehu
- 2011 –
pěšky – ze Skřítku s Verčou v kočárku a manduce
- 2012 –
pěšky – z osady Krásné s Verčou v krosničce a s Ondrou
v bříšku
Pondělí – návštěva a oběd u babičky, aquapark Bruntál
V pondělí celý den pršelo. Ráno jsme volali babičce Marii, že se u ní
zastavíme na návštěvu. Překvapením bylo, že nám nachystala
i vynikající oběd – plněné papriky s rajskou omáčkou a knedlíkem.
Mňam. Odpoledne jsme zajeli do
aquaparku v Bruntálu.
Trénovali jsme plavání, ale Verču s Ondrou nejvíc bavilo skákat do
hluboké vody a potápět se. Párkrát jsme se svezli i na tobogánu. Supeeer
(říká Ondra).
Úterý – výlet na Dlouhé stráně
K horní nádrži přečerpávací vodní elektrárny
Dlouhé stráně jsme z chalupy vždy
jezdili na kole (ještě bez dětí). Já jsem se ale letos chtěla podívat do
Koutů nad Desnou na nový ski areál s 6-sedačkovou lanovkou. Vymyslela jsem,
že bychom se s ní mohli nechat vyvézt a přiblížit se tak našemu cíli.
U horní stanice lanovky je také postavená nová rozhledna U Medvěda
s výhledy na město Šumperk, údolí Desné, masiv Kralického Sněžníku,
hřeben Hrubého Jeseníku od Šeráku až po Červenohorského sedlo.
K nádrži je to odsud ještě asi 4,5 km po asfaltce nebo se dá nově jít
2,5 km lesem po červené. Viděli jsme, že někteří „turisti“
využívají i kyvadlový minibus. Další novinkou je naučná stezka
Rysí
skála. Projekt stezky se opírá o příběh zbloudilé rysice
s mláďaty, jež nalezne úkryt na vrcholu Medvědí hory. Naučnou stezku
tvoří dřevěné plastiky zvířat i lesních bytostí, chýše Praděda,
doupě rysice a zejména interaktivní prvky prolézaček a her pro děti.
Zvládli jsme jen její část, protože pak jsme pokračovali po červené
nahoru k nádrži. Nahoře hodně foukalo, a tak jsme udělali pár fotek, dali
jsme si v bufetu pivo a párek v rohlíku a šli nazpátek po asfaltce. Lenka
s Robertem a dětmi odbočili dokončit Rysí stezku (s vyhlídkou na Rysí
skále), ale my jsme šli už k lanovce, protože nás ještě čekala cesta na
Lipinu a do Prostějova.