Běh Maasmechelen
V půlce listopadu k nám na návštěvu přijela babička Marcela s dědou Jirkou. A nepřijeli sami Dovezli nám svatomartinskou husu, kterou jsme si udělali k nedělnímu pozdnímu obědu s domácím knedlíkem a s bílým a červeným zelím. Této dobrotě však musela předcházet nějaká sportovní aktivita a my jsme se rozhodli vyrazit na závody v běhu v Maasmechelenu. Konal se tu Kraftmans Maraton Trail Run. Běželo se lesnatým a mírně zvlněným terénem v národním parku Hoge Kempen. Účastníci si mohli vybrat ze čtyř různě dlouhých tras – 7, 14, 21 a 42 km. Tady jsou plánky tras a převýšení. Já jsem měla od začátku jasno, že 7 km bude pro mě tak akorát. Ideálně by mi 5 km stačilo, ale ty 2 km snad už nějak dotáhnu. Děda si taky zvolil 7 km, i když ten by s přehledem zvládl 14 km. No a Raďa si chtěl dát 14 km, ale na poslední chvíli se rozhodl pro 21 km. Loni tak běžel, tak se chtěl i letos vybičovat a potrápit svoje tělo. Starty byly časově odstupňované, takže Raďa vybíhal v 11:00 a my až v 11:30. Startovně nás stálo kolem 20 euro na jednoho, což bylo docela přehnané vzhledem k tomu, že jsme dostali jen nějaký aušusový šátek a pak občerstvení v cíli.Běželo se mi docela dobře. Nasadila jsem ale na začátku rychlejší tempo a v půlce už jsem to cítila. Trénovaný děda Jirka využil příležitosti a předběhl mě Snažila jsem se ho mít pořád na očích. Jenže cíl byl jaksi pořád v nedohlednu. Můj sportestr ukazoval už dávno 7 km a stále žádná cílová rovinka. Nakonec jsem naměřila 8,5 km!
Naše výsledky:
- Děda: 00:51:48 (46. místo v kategorii Muži 7 km)
- Já: 00:52:47 (13. místo v kategorii Ženy 7 km)
- Raďa 01:55:33 (59. místo v kategorii Muži 21 km)
Tady jsou celkové výsledky.
A tady několik videí, kde si můžete prohlédnout terén a závodníky. Schválně, jestli někdo najde Raďu, dědu nebo mě (ať napíše do komentářů).
Pěkné fotky závodníků jsou zde. Odsud jsem ztáhla i naše fotky.
Počasí: 15 stupňů a sluníčko