Blankenberge - sealife, pláž, velodrom

Přímořské městečko Blankenberge jsme navštívili během naší květnové dovolené v De Haan. Nejprve jsme zamířili na prohlídku podmořského světa Sealife. U pokladny jsme dostali mapku s informacemi o parku a zjistili jsme, že každou čtvrt / půl hodinku probíhají prezentace a komentovaná krmení ve venkovním prostoru. Verunka s Ondrou dostali deníček, kam sbírali razítka za správné odpovědi na otázky, které našli na různých místech v parku. Na konci dostali za vyplněný deníček potápěčský odznak.

Nejprve jsme si však prohlédli vnitřní část s více než 50 akvárii s různými druhy ryb a rybiček, mořskými koníky, korály atd. Zajímavý byl také tunel, kde se nám nad hlavou proháněli žraloci, karety a další velké ryby. Mě však nejvíce zaujal obrovský krab. Doma jsem si na internetu našla, že šlo o Japonského kraba pavoučího.

V 11 hodin začínala ve venkovním prostoru prezentace tuleňů a lachtanů. Sedli jsme si do hlediště a sledovali tato chytrá zvířátka, která nám za odměnu předváděla různé naučené kousky. Komentátorka nám mimo jiné prozradila, že Sealife je známý tím, že se stará o zraněné a zesláblé tuleně, kteří uvízli na pláži. Pečuje o ně a později, když už jsou opět zdraví a silní, tak je vypouští zpět do moře.

V 11:30 jsem se přesunuli k želvičkám – těch tam bylo! a všechny vylezlé z vody, vyhřívaly se na sluníčku.

V 11:45 následovali tučňáci, ale ti se schovávali a žrát moc nechtěli. Za to vydry nám ukázaly, jaký mají apetit. Sežrali vše, co jim komentátoři hodili, a ještě nám u toho převáděly různé legrácky a honičky.

Kousek od vyder začínalo velké lezecké dobrodružství, které lákalo nejen Verču s Ondrou, ale taky babičku Mirku a dědu Michala. Bylo to super, až na tu skluzavku, která byla fakt moc rychlá a Verča si v ní narazila hlavu, jak to s ní při jízdě v leže házelo.

Po návštěvě Sealifu jsme se šli projít na pláž. Chtěli jsme se podívat na známý Pier, což je 350 m dlouhá lávka pro pěší do moře, na jejíž konci je monumentální kruhová budova. Uvnitř je restaurace a také krásné sály, které si můžete pronajmout na nějakou rodinnou oslavu či svatbu. Nachází se zde také Storms Expo, kde se můžete dozvědět o vzniku a původu bouří, tornád, hurikánů a pomocí projekcí, speciálních efektů a simulací je zažít na vlastní kůži.

Asi 200 m od Pieru se nachází Lustige velodrom – dřevěná nakloněná dráha, kde si můžete půjčit některé ze 70 bláznivých kol. Verunka byla nadšená a hned si nějaké kolo chtěla vyzkoušet. Vůbec, chuděrka, netušila, že jízda na takových kolech nebude jen tak. Ze začátku trošku zuřila, že to nejde a že kolo nejede tak, jak by chtěla, ale za chvíli jezdila jako s větrem o závod a kola několikrát prostřídala. Na pláži se také daly půjčit šlapací motokárky, ale ty jsme přešli skoro bez povšimnutí. Co bylo horší, byly různé skluzavky, průlezky a skákací hrady, které byly součástí oddělených soukromých „pláží“ s lehátky a barem. Naše dětičky žadonily, že by chtěly jít tam a taky tady a skoro se to nedalo vydržet. Naštěstí na konci pláže u majáku jsme je aspoň na chvíli uspokojili veřejným hřištěm. Tady jsme naši procházku po pláži ukončili a vydali se zpět k autům.

Více fotek najdete v galerii zde.