Kraftmans Marathon Trail Run v Maasmechelenu
Sice jsme opět o rok starší, ale to nás nemohlo odradit od letošního
ročníku běhů v Maasmechelenu Kraftman's Marathon Trail Run.
Naši se opět rozhodli, že přijedou, odzávodí a zbaští dovezenou
martinskou husu. Tentokrát však přijeli v početnější sestavě s Lenkou,
Kubou, Kájou a husou i s troubou 
. Na nedělní závod jsme vyrazili všichni, běžců však
ubylo, protože Marťa se vymluvila na velkou přetrénovanost (nebo to bylo
naopak?). Já jsem se rozhodl pro 14 km a taťka si dal opět 7 km.
A výsledky? Doběhli jsme a můžeme jen doufat, že příští rok to
bude lepší:
- já = 01:15:46
- taťka = 00:56:03
Vzhledem k tomu, že jsem tento rok moc nenaběhal, tak jsem se rozhodl jen pro 14 km, protože půlmaraton by bylo trápení. I tak jsem měl co dělat, a prudké výběhy jsem musel jít chůzí. Příští rok musím holt víc běhat!
Před startem jsme byli ještě vysmátí a plní energie.
Během našeho závodění se zbytek realizoval na kopcích v Mechelse Heide.
Moji rodiče mají semtam šílené nápady, a tak tentokrát pro jistotu
s husou vzali i troubu. Husa vážila zhruba sedm kilo a je jasné, že do
naší remosky by se nevlezla . Zpětně můžu říci, že nákup trouby byl dobrý nápad,
protože jsme ji použili později i na vánoční cukroví, chleba, … Ale
zpět k huse, ta se pekla zhruba 5–6 hodin a byla eňoňuňo. Jediná
tragédie byla, že jsme nepočítali s tak dlouhou dobou, a tak ji naše
ratolesti nestihly. A to bylo řevu … .
