Grand Canyon (4.den)
Dnes nás čekal ten velký zázrak, kvůli kterému jsme celou tuhle cestu naplánovali. Nemohli jsme se dočkat, až na vlastní oči uvidíme tu “velkou díru” v zemi.
Na začátek pár faktů: Grand Canyon je vlastně obrovská roklina
v Coloradské náhorní plošině. 
Není to
nejhlubší kaňon na světě, ale je známý pro svou ohromnou velikost a
nádherně barevnou a členitou krajinu. Řece Colorado trvalo víc než
6 milionů let, než ho vytvořila. Kaňon je téměř 450 km dlouhý, 6–29
km široký a přes 1,5 km hluboký. Z geologického hlediska zde můžeme
vidět jednotlivé různobarevné vrstvy odkrytých kolmých stěn (spodní
vrstvy jsou až 1,7 miliard let staré, horní kolem 225 milionů let).
Z různých výhledů můžete vidět obrovské kulisy růžových, hnědých, žlutých a purpurových skalních útvarů, stěn či hřebenů a to všechno vyniká mezi bezednou úžinou a nádhernou modrou oblohou.
Většina turistů jezdí na Jižní okraj, stejně tak jsme se vypravili
i my. Z Kingmanu jsme vyrazili kolem 9. hodiny. Mohli jsme jet pohodlně po
dálnici, ale my jsme se rozhodli, že se aspoň trošku (90 mil) projedeme po
staré známé Route 66 a odbočili jsme do hor. Kolem silnice vedla železnice
a každou chvilku jsme potkávali dlouhatánské nákladní vlaky, které měly
každý min. přes 100 vagónů a táhly je vždy 4 lokomotivy. Na pár minut
jsme zastavili ve Williamsu, protáhnout nožky a podívat se po suvenýrech. 
Na hranice Národního parku Grand Canyon jsme
dojeli kolem 13. hod. – vstupné $25, dostali jsme mapku a začali jsme
přemýšlet, kam se pojedeme podívat. Fungují zde 3 trasy
vyhlídkových autobusů s několika zastávkami po cestě, kde můžete
vystoupit, pokochat se výhledem, počkat na další autobus nebo se na další
zastávku projít po svých. My jsme si vybrali červenou trasu Hermits Rest
Route, protože ta je soukromým vozidlům zakázána. Každý vyhlídkový bod
nám nabídnul úžasné panoramatické pohledy. Zdály se hodně podobné, ale
když popojedete kousek dál, tak se vám odkryje vždy něco nového. Slunce se
pomalu začalo sklánět za obzor a kaňon dostával jinou barvu. Trošku nás
mrzelo, že podzimní dny jsou tak krátké. Pokud bychom měli více času a
byli zde v létě, tak bychom určitě zkusili cestu dolů k řece. Teď jsme
byli aspoň rádi za ty nádherné výhledy.
Po 17. hodině jsme naskočili do auta a vydali se na cestu do Page (140 mil). Tady jsme si zaplatili pokoj v motelu Rodeway Inn ($40) a vypravili se na pořádnou večeři do Steakhousu. Já jsem si dala steak a shrimpy, Raďa žebra, k tomu pečenou bramboru, salát a pivo. Moc mňam.
Více fotek najdete v galerii
