Trier a stezkou korunami stromů u Orscholzu

Jedním z hlavních cílů našeho výletu do Německa byl Trevír (Trier), založený Římany v roce 16 př. n. l. a pokládaný za nejstarší německé město. Moc se nám nechtělo probírat se tunami různých turistických průvodců, a tak Marťa našla pěknou mapku centra s nakreslenými nejzajímavějšími budovami. Vzhledem k tomu, že nás nakonec bylo jen sedm, tak jsme se vlezli jen do jednoho auta. V Trevíru jsme zaparkovali kousek od Císařských lázní, které jsme jen obhlídli zvenčí – dovnitř jsme nešli.

Parkem jsme se dostali nejdříve k Kurfürstliche Palais a dále podél katedrály sv. Petra až na náměstí. Z tama to už bylo, co by kamenem dohodil k Porta Nigra. Cestou jsme dali nějakou zmrzku a bratwursty . Vzhledem k tomu, že sluníčko neskutečně pařilo, město bylo jak ve výhni. Moc dlouho jsme se tam nezdržovali a pokračovali k našemu druhému cíli u Mettlachu.

Procházka korunami stromů s rozhlednou nad řekou Sárou

Kousek od Mettlachu tvoří řeka Sára pěknou podkovu, nad jejímž vrcholem postavili velikou dřevěnou rozhlednu, která je zakončením stezky korunami stromů (něco podobného, co známe ze Šumavy a nově též z Krkonoš). Německy se to řekne Baumwipfelpfad an der Cloef. U vstupu tam mají postavenou zajímavou budovu ve tvaru půlkruhu, ve které je návštěvní centrum, restaurace a druhá část slouží nejspíš nějakému výukovému účelu. Když jsme tam přišli, tak tam zrovna hrála a zpívala nějaká kapela. Vyprahlí z města jsme dali pivko a po chvíli se přesunuli do fronty na stezku. Nevím, jestli to tak bývá každý den, ale tento čtvrtek (v Německu byl státní svátek), tam bylo neskutečně plno. Po zhruba půl hodině jsme se dostali ke kase a hurá na stezku. Procházku v korunách stromů zpestřovaly různé naučné cedule a hry pro děti. Stezka byla překvapivě vysoko. Zajímavou část tvořila dětská skluzavka, kterou by tak vysoko snad nikdo nečekal.

Třešničkou na dortu však byla obrovská rozhledna přímo nad ohybem řeky Sáry. Před odjezdem zpět do Bernkastelu, jsme ještě chvíli strávili na dětském hřišti a též na odjezdovém pivku ve vstupním areálu – měli tam Franziskaner weissbier, které nám móóóc chutnalo.