Cyklovýlet z Bernkastelu do Traben-Trarbachu
Celý tok řeky Mosely a Sáry je považovaný za jednu velkou cyklistickou klenotnici, a tak ani my jsme nemohli chybět. Dovezli jsme si vlastní kola a na tento den jsme si naplánovali výlet z Bernkastelu do Traben-Trarbachu, což je další historické město po toku řeky. Doprovod nám dělal můj taťka, který si půjčil na celý den kolo za 15 €.
První zastávku jsme udělali v Zeltingen-Rachtigu, kde je pěkné dětské hřiště pod velkými stromy (mezi řekou a cestou). My s taťkou jsme šli okouknout, zda se dá někde koupit lahvové víno. A dalo se. Jedna vinárna už byla otevřená a pán měl víno zhruba za 6 €/láhev. V místní pekárně jsme koupili nějaké koláčky a měli jsme tak postaráno o sváču (taťka neotálel a koupil si pivo).
Kousek dál jsme podjeli nový dálniční most ve výstavbě – pár mega pilířů pospojovaných dálničním tělesem.
Kousek za mostem nahoře na kopci bylo odraziště pro padáky, tak jsme chvíli koukali, jak jim to jde. Skoro každý domek v této oblasti nabízel lahvové víno ke koupi a bylo tam také plno zahrádek k posezení. My jsme se však nikde na víno nezastavovali, bylo vedro a já jsem ještě měl jet nazpátek pro auto. Cesta nám parádně ubíhala a Ondra šlapal jako o život. Tam, kde mu už docházely síly, jsem ho trochu požďouchl a za chvíli už zase valil sám. Verča se svým kolem s přehazovačkou byla v pohodě.
Nakonec jsme dojeli do našeho cíle, Traben-Trarbachu. Kola jsme nechali zamknutá v přístavišti a pěšky jsme přešli na druhou stranu, kde jsme zašli na pizzu a Marťa pak s dětmi na hřiště. Taťka tam ještě chvíli pobyl, a pak se vydal zpět stejnou cestou.
Já jsem si naplánoval co nejkratší cestu zpět do Bernkastelu pro auto. Našel jsem si cestu modrou turistickou značkou, která vedla přes kopec, takže jsem to nemusel objíždět podél řeky a konečně jsem si taky trochu mákl. Nešlo mi přehodit na nejmenší talíř a na střední to bylo chvílemi nad moje síly. Na pokoji jsem se pak rychle umyl, sedl do auta a valil pro rodinku.
Cestou nazpět jsme se stavili ve vesničce Kröv, kde jsem zašel do dvou
sklípků a koupil víno přímo od vinaře. Ceny začínaly kousek pod
4 €/láhev. Domluva byla mojí omezenou němčinou, rukama nohama a trochou
angličtiny, ale pár lahví jsem koupil 
. Víno bylo výborné, ale musím přiznat, že to,
co jsem jednou koupil v Longuichu
bylo lepší.
Pár slovíček pro příště:
- süß – sladké
- halbtrocken – polosuché
- trocken – suché
- spätlese – pozdní sběr
- feinherb – trochu sladší, něco mezi halbtrocken a süß
… a nejdůležitější věta (doufám, že to je správně:-)):
Ich möchte gern ein paar Flaschen Riesling Wein kaufen, bitte schön.
Nakonec pár zajímavých odkazů:
