Blegny Mine

Už delší dobou jsem se snažil naší rodinku přesvědčit k návštěvě jednoho z mnoha hornických muzeí, které se kolem nás nacházejí. A tento víkend se mi to konečně podařilo . Vybrali jsme si černouhelný důl v Blegny, který je jako jeden ze čtyř autentických dolů na černé uhlí v Evropě součástí Světového dědictví UNESCO. Areál dolu nabízí plno zajímavých atrakcí:

• prohlídku dolu
• hornické muzeum
• venkovní muzeum s vláčky
• volně přístupná halda s pěkným výhledem
• hornický minigolf
• dětské hřiště
• restauraci

Do Blegny jsme přijeli zhruba na jedenáctou, kdy začínala první prohlídka. Nakonec jsme však počkali půlhodinu na prohlídku v holandštině, takže alespoň někteří z nás rozuměli. Panovaly jisté obavy, že „nějaký“ důl a technické zázemí bude děsná nuda, ale průvodce a bývalý horník v jedné osobě, byl natolik zábavný a vtipný, že se to všem líbilo. Až trochu na Ondru, který při zvuku sbíječky a vrtačky trochu natahoval . Na začátku jsme shlédli asi dvacetiminutové video v holandštině a s anglickými titulky. V dolu jsme sjeli dvě patra dolů a bylo nám vysvětleno zhruba během jedné hodiny, jak to vše fungovalo a jaká to byla makačka. Dolů jsme sjeli původním výtahem. Naštěstí jen pár metrů, jinak bychom si asi cvrkli. Mě nejvíc dostaly všechny ty pneumatické nástroje pro dobývání uhlí. Poslední třetina prohlídky byla nad zemí v hale, kde se uhlí vysypávalo z vozíků, čistilo a třídilo. Vše bylo náramě zajímavé, škoda jen, že jsem našemu průvodci rozuměl jen každé páté slovo. Děti dostaly kousek „diamantu“, respektive kousek černého uhlí s radou, že když jej budou mačkat milión let, tak se z něj stane diamant . Jak jsem říkal, o fórky nebyla nouze. Nejlepší byly o způsobu toalety v dole.

Po prohlídce jsme si prošli venkovní areál s mašinkami a vagóny. Dělnické muzeum jsme prolítli neskutečně rychle, takže jsem málem ani nestihl obdivovat velké kompresory a další stroje.

I přes odpor jsem vytáhl rodinku na haldu s pěkným výhledem na okolní kopečky. Cestou nahoru proběhl závod, který překvapivě vyhrál Ondra, protože Verča se bála hřmění v dálce. Už je to chytrá holka a ví, že když hřmí a blýská, tak se nemá nikam lozit . Nakonec se tam dětem líbilo, protože tam bylo plno úlomků uhlí. Během chvíle jsme dostali černouhelnou horečku a sbírali jsme tak dobrou čtvrthodinku toto černé zlato. Zpět ke vstupu jsme se dostali právě ve chvíli, kdy se spustila mohutná sprška, která tím zakončila náš výlet. Bohužel jsme ani nezkusili ten minigolf, který vypadal velmi zajímavě, protože překážky byly vyrobeny z ruzných strojů a věcí ponechaných po dolování.

Blegny Mine doporučujme a přejeme vám stejně dobrého průvodce, jakého jsme měli my.