National park Hainich

V národním parku Hainich jsme se stavili při cestě z Čech do Belgie. Už delší dobu jsem po parku pokukoval a ne a ne se naskytnout vhodná příležitost se tam podívat a k tomu přesvědčit Marťu. A co mě oslovilo? Vygooglené obrázky stezky v korunách stromů a krátká vzdálenost od dálnice A4, po které jezdíme z/do Belgie. Park, který je zařazen do světového kulturního a přírodního seznamu UNESCO, je známý největším souvislým územím buků v celém Německu.

Zachovalost celého území můžeme přičíst faktu, že oblast byla skoro po celé dvacáté století využita jako vojenský prostor. My jsme si na návštěvu vyhradili zhruba dvě hodiny, a tak jsme se ani moc nezdržovali v pěkném informačním centru (vše je bohužel v němčině) a pokračovali jsme dál ke stezce. Hned po vstupu do lesa nás zaujal nejtlustší strom v parku – opravdu mohutný buk.

Další zajímavostí byla rekonstrukce sekvoje, jakožto největšího stromu na planetě. Cesta najednou prošla velkou kruhovou bránou, která znázorňovala spodní část sekvoje. Uprostřed byl sudu podobný tvar znázorňující střed kmenu a na konci špička stromu. Vše od sebe vzdálené o reálné velikosti stromu. Teď si tak říkám, že se snad na nějakou sekvoji mrkneme v Americe na vlastní oči .

Samotná stezka je mohutně udělaná a opravdu kopíruje vrcholky stromů, což je opravdu vysoko. Stezka obsahuje plno informačních cedulí, zastávek a atrakcí pro děti (a někdy i dospělé). Až na rozhlednu, která stojí ve středu stezky a která se mi moc nelíbila, je stezka pěkná. Nakonec ani s tou rozhlednou to není tak špatné , v horní části je zakrytá místnost s vitrínou uprostřed, ve které byl znázorněn život v lese během tisíciletí. Rozhledna poskytuje výhled do širokého okolí a my jsme v ní nakonec ztvrdli déle, než jsme chtěli, protože se zrovna přihnala zhruba patnáctiminutová průtrž mračen. Poté jsme už jen valili k autu, abychom mohli dokončit zbylých 430 km . Když se dívám na obrázky, tak si říkám, že podzimní výhled na krásně zbarvené stromy musí být ještě lepší.

Pěkný článek o Hainichu si můžete přečíst na iDnesu – Národní park Hainich Češi moc neznají. Teď hraje všemi barvami. Pokud někdy pojedete po A4 přes Německo a budete si chtít odpočinout od řízení, tak Hainich je opravdu příjemná zastávka, která je vzdálená zhruba půl hodiny od dálnice.