Přírodní rezervace Sint-Pietersberg

V sobotu jsme odpoledne vyrazili na procházku k řece Máze. Předně musím zmínit, že výlet vymyslela Marťa a získává za to jeden bezvýznamný plusový bod. Cílem bylo podívat se na vysutý most přes Mázu a projít si naučnou stezku nad ním. Hlavně nás zajímaly v mapě nakreslené jeskyně a tunely. Jeden prý vede až do nedaleké pevnosti Eben-Emael. Počasí bylo velmi proměnlivé a i když všude kolem nás pršelo, tak my jsme tentokrát vyvázli úplně suší :-) .

Stezka byla fajn, tvořily ji křivolaké chodníčky, schody a pěkné výhledy. Naučné cedule nás moc nezaujaly, protože byly ve francouzštině a na to, že na druhé straně je to stejné, ale holandsky, jsme přišli až u předposlední cedule :-( .

Z informačních cedulí jsme vyčetli následující moudra.

Hora sv. Petra (Sint-Pietersberg) tvoří náhorní plošinu mezi údolími řeky Mázy a potoka Jeker. Vápenitá půda tohoto regionu byla vytvořena během období křídy, před více než 65 miliony lety, kdy tato část Belgie ležela pod mořskou hladinou.

Po staletí se v této oblasti postupně rozvíjela specifická vápencomilná flora, podporovaná spásáním od ovcí a koz. Oblast je známá menším výskytem srážek a větším množstvím slunečního světla. Tím, že jsou svahy dobře chráněny a vápencové půdy jsou vysoce propustné, vyvinula se zde vzácná flora a fauna. Místní druhy jsou často jižního původu jako ještěrka zední, některé orchideje a početný hmyz. K zachování tohoto jedinečného biotopu vápencových pastvin, musí být svahy pravidelně odlesňovány a spásány.

Oblast je také známá svojí staletou těžbou slínů (holandsky: mergel, anglicky: marl), po kterých tu zůstal impozantní systém podzemních koridorů. Tyto se pak staly zimovištěm pro tisíce netopýrů z celé západní Evropy.