Silvestrovské výlety okolo Rusavy

Letošních pár dnů kolem Silvestra a Nového roku jsme strávili s bandou kamarádů v Rusavě v Hostýnských vrších. Ubytovaní jsme byli v chatkách, které patří k hotelu Rusava. Chatky byly malé, a když jsme je viděli poprvé, tak jsme se museli smát – do tohoto se máme vlézt? Nakonec to bylo super a i těch pár dnů proběhlo suprově. Byl jsem rád, že jsme se takto všichni setkali, pokecali, zachlastali a též vyrazili na pár túr.

28.12.2007 – Tesák

První den jsme vyrazili na Tesák. Počasí nestálo za nic a se sněhem to taky byla bída. Ze začátku jsme šli pořád do kopce. Hned nad chatkami nám začínala červená značka, která nás dovedla na Pardus a dále pak k Veverkově studánce, kde jsme odbočili na zelenou. Já s Raďou jsme si ten kraj docela pamatovali, protože jsme tam během výšky zažili totálně super cyklistický týden na horáčích .
Na Tesáku jsme zapadli do restaurace a dali si po dlouhé době točenou kofolu, polévku a já jsem dal svíčkovou, mňam. V restauraci stále obsluhoval stejný starší pán, který tam byl i před pár lety. Jídlo bylo super a vůbec se nám z tama nechtělo. Nahoře na kopečcích byla docela zima. Šli jsme se podívat ještě na sjezdovku, která je umístěna tak sedm minut od restaurace – byla upravená a jezdilo se. Pak jsme už vyrazili na cestu zpět. Trochu jsme změnili trasu, a tak jsme sešli po žluté značce dolů do údolí pod zříceninu hradu Obřany. Kolem úbočí tohoto nehorázného kopce jsme vyšplhali na červenou značku a po chvíli jsme byli zase na rozcestí u Veverkovy studánky. Kluci chtěli vyjít až na vrchol kopce a mrknout na tu zříceninu, ale nakonec jsme to nechali na jindy – byl to ještě pořádný krpál. Z rozcestí jsme pak šli po vrstevnici po červené, a pak po zelené značce na Skalný, a nakonec už jen dolů do Rusavy po modré. U vleku jsme po jeho boční straně přelezli kopec a byli jsme doma.

29.12.2007 – Hostýn

Na dnešní den jsme vymysleli jen takovou „oddechovku“ po včerejší túře a následné pařbě. Vyrážíme trochu později, aby nám trochu slehla snídaně . Ze začátku musíme přelézt kopec a jít podél sjezdovky do druhého údolí Rusavy a z tama přímo nahoru do strašného krpálu po žluté značce až na Bukovinu. Hostýn je už „co by kamenem dohodil“, a tak jsme za chvíli tam. Jdeme se podívat do kostela, a pak na rozhlednu kolem větrné elektrárny, která teda pěkně valila. Vítr a kosa nahoře byla nechutná, a tak jsme slezli o trochu níž a zalezli do jedné restaurace. Dali jsme párky a pivko a vyrazili zpět. Jelikož nemáme rádi chození po úplně stejných cestách, vydali jsme se tentokrát po modré směrem na Veverkovu studánku, a pak dolů po červené – po té červené, kterou jsme šli včera nahoru. Raďa s Robertem si trasu ještě prodloužili a vyrazili ještě na tu zříceninu hradu Obřany. Došli asi půl hodinu po nás, s tím, že to fakt byl kopec jak prase a nahoře jen pár zdí.

30.12.2007 – ZOO Lešná

Protože se říká, že třetí den je krizový, tak jsme vyrazili téměř všichni do ZOO Lešná u Zlína. Plno zvířátek bylo zalezlých, ale i tak jich přes mráz plno vylezlo a například pštrosi či sloni si ze zimy nic nedělali. Docela se nám pak líbilo krmení slonů, ze svého brlohu vylezli i dva obrovští nosorožci a třešničkou na dortu a také zahřátím byla návštěva tropického pavilónu. Odpoledne jsme jeli domů a snažili se najít někde místo na papu – nakonec se nám to podařilo až na třetí pokus a to kousek od chatek v restauraci Na kolibě.

31.12.2007 – Kelčský Javorník

Kluci chtěli vyrazit na Kelčský Javorník, plánovali tam jít přímo z Rusavy, ale to by byl mazec, a tak jsme se autem přiblížili na Tesák. Z něho tam vedla žlutá značka a posledních pár metrů bylo po zelené. Byl to krátký výlet a šlo se docela dobře. Pousmálo se na nás i štěstí, když na Kelčském Javorníku vylezlo na chvíli sluníčko. Zpět jsme šli skoro stejně, až na to, že už jsme se nešplhali na Čerňavu, ale obešli ji po silnici. Potkali jsme pár běžkařů, kteří na této cestě jezdili tam a zpět – nejspíš to byl jediný úsek, kde se dalo lyžovat.

Počasí bylo po celých těch pár dní stejné – v údolí ale i v Hostýnských vrších byla inverze. Vždy když jsme zalezli to té inverzní mlhy, pocítili jsme okamžitý příval zimy, ale dole v údolí to bylo lepší. Jeden den trochu napadlo sněhu, ale na běžkování to nebylo ani náhodou. Túry docela bodly – trochu jsme se vyprděli, vychodili nějaké ty bolavé hlavy a přežraná bříška, apod. Hlavně jsme dobře po tak dlouhé době poklábosili .