Delft - mlýn de Roos a sobotní trhy

V sobotu dopoledne jsme se s našimi rodiči vydali tramvají do Delftu. Nejdřív jsme zamířili ke mlýnu de Roos, a pak na náměstí. Každý měl jiné zájmy, tak jsme se rozdělili a domů pak dojeli každý samostatně. Pár mlýnů už jsme za našeho pobytu v Nizozemsku navštívili, ale nikdy si nenecháme ujít příležitost podívat se do každého dalšího, který je zrovna otevřený. Tak tomu bylo i v Delftu. Když jsme mlýn viděli z tramvaje, bylo jasné, že se k němu aspoň půjdeme podívat. Zjistili jsme, že je volně přístupný a že tam zrovna mají i „hon za pokladem“ pro děti. Přesvědčila jsme Verču, že do toho půjdeme společně. Dole v obchůdku jsme nejprve shlédly úvodní video, a pak jsme se vydaly nahoru do mlýna řešit úkoly a zapsat správné číselné odpovědi. Nahoře pod střechou jsme našly truhlu zamčenou zámkem s číselným kódem. Aha! Naše odpovědi jsou „klíčem“ k pokladu ve truhle! Super. Verča zadala kód a ve truhle našla pytlík se zrníčky obilí. Ta si pak o pár pater níž sama pomlela a v obchůdku za odměnu dostala ještě výbornou domácí ovesnou sušenku. Ostatní na nás nečekali a mlýn si prošli svým rychlotempem. Jen teda Raďa byl opět hodně zvídavý a „bombardoval“ místního dobrovolného mlynáře všetečnými dotazy. Naštěstí tito nadšení mlynáři jsou vždy moc přátelští a na vše rádi odpoví. Ve mlýnu bylo plno zajímavých exponátů a Raďa si opět fotil všechny dřevěné modely mlýnů a různé detaily. Takže se už pomalu připravuji na to, že budu nejenom manželka budoucího pastevce ovcí, ale i paní mlynářovou. Od mlýna jsme zamířili na hlavní náměstí Markt. Cestou od starého kostela (Oude Kerk) a dál na ulicích Hippolytusbuurt and Wijnhaven se kolem kanálu konal trh se starožitnostmi (i trochu tak blešák řekla bych). Na hlavním náměstí byl podle mě trh s látkami (už si ale nepamatuju přesně) a na Brabantse Turfmarkt se konal klasický trh se zeleninou, ovocem, květinami, sýry, pečivem a dalšími produkty. Zaujal nás obchůdek se sýry Henri Villig. Měli zde bohatou ochutnávku a my jsme neodolali a zkoušeli Sýry jsou sice dražší, ale díky možnosti ochutnávky víte, co kupujete, co vám chutná… Raďa si pak zašel ještě vedle do obchodu s delftskou keramikou (Heinen Delfts Blauw). Vše obhlížel, prozkoumával a obdivoval. Bůhví, co se mu zas rodí v hlavě. Asi i keramická dílna Tady jsme se pak s rodiči rozdělili. Moji rodiče šli vystoupat na věž kostela Nieuwe Kerk a Raďovi rodiče se šli podívat na bránu Oostpoort. My jsme si šli projít trh s produkty, a pak vlakem domů. Byli jsme nějací promrzlí a těšili jsme se na teplo domova.