6. den - Z Michalovců přes Košice do Spiše

Ráno je rozbolavělé a jako vždy horké a slunečné. Vstáváme brzo, abychom stihli autobus do Michalovců. V průběhu noci jsme zjistili, že nejen komáři nás serou, ale i terén pod námi, který jsme stračně neprozřetelně vybrali, protože byl strašně hrbolatý (na pohled ne). Rychle jsme se sbalili a 7:45 nám jel bus. Celou noc štěkali hafáci, asi je také žraly ty čubky komáří. V Michalovcích jsme byli docela brzo, vše kvůli tomu, abychom stihli nějaký ranní vlak. Nakonec jsme v Michalovcích ztvrdli až do 12:38 tzn. asi čtyři hodiny. Na nádraží jsme si schovali v úschovně baťohy a já tam nechal noviny (jen tak ležet u zavřeného okénka), následovně jsme se vydali do města, které jsme předem prošli. Jelikož jsme vše nechali (i jídlo) v úschovně (blbost) museli jsme vše koupit, což je hrůza. Najedli jsme se, koupili jsme si mapu Slovenského ráje, chodili jsme po městě a sbírali pivní tácky. Zavolali jsme zase Břízovi a Martinově mamince. Bylo neskutečné vedro, a proto jsme zašli na pivo a na Kofolu, která byla dvakrát levnější. Zdejší pivo Starý prameň nemá pivní tácky, město jsme celé prošli, byli jsme i v Irish pubu. Cesta vlakem ušla, i když bylo velké horko. Díval jsem se z okna, měl jsem trochu strach o Martina, který byl z něho špatný. V Košicích jsme byli po druhé hodině. Nesmím zapomenout na Jehovisty a ty noviny. Noviny odložené u okna nám schovali nádražáci, vrátili nám však jen časáky, které jsme dostali od Jehovistů, které jsme potkali chvíli před nádražím. Noviny si nechali, protože před odjezdem vlaků, kdy jsme se pro ně měli stavit ve výdejně zavazadel nikdo nebyl. V Košicích jsme nechali část zavazadel ve schránce. Škoda, že jsme měli jen necelé dvě hodiny, protože střed Košic či náměstí bylo opravdu nádherné. Všude pěkně uklizeno, na každém rohu je pitná voda, je tu vše uděláno ve starším stylu, pěkné jsou také vodotrysky. Fakt pěkně tu je, sbíráme zase pivní tácky, koupili jsme jídlo a pohledy. Všude pěkně upraveno, Martin viděl pochůzkáře s mobilama, který hned zavolal úklidovou službu jakmile viděl něco špinavého. Nevím však jestli to není přehnané. Vlak z Košic nám jel v15:55, cesta byla perfektní, trošku pršelo a už od Košic se znatelně ochlazovalo, což se nám líbilo. Díval jsem se často z okna, protože bylo co vidět. Na Spišském nádraží jsme asi jeden a půl hodiny psali pohledy domů a kamarádům. Poté jsme pomaličku asi v sedm hodin vyrazili do lesů někde přespat. Zaujalo nás však náměstí a horda lidí, která se tam stahovala, a tak jsme se k nim přidali. Na náměstí byla pouť. Koupili jsme zmrzlinu, jelikož však bylo pozdě nic jsme nekoupili, ani pohledy. (P.S.: S Břízou jsme si dali sraz v Čingove). Ze Spišské Nové Vsi jsme šli po žluté přes chatovou oblast, začíná pršet, začíná pršet víc. Rychle vytahujeme plachty na prvním slušném místě. Je to naše první zkušenost s deštěm. Není moc příjemná, jelikož je Martin nachlazený – tady tento déšť mu ještě víc pomáhá. Udělali jsme přístřešek, zjistili jsme však že ve spoji dvou kusů je po celé délce díra, kterou na nás teče. Je to nepříjemné – hodně věcí je mokrých. Nejhorší je to se spacáky, špatné je to také s postranními otvory, kterými na nás pršelo, kapalo a cákalo. Toto byla druhá noc, kterou jsme se moc nevyspali. Další den musí být teplo, abychom to všechno usušili. Na druhou stranu, ať v noci prší a přes den ať je pěkně a sucho. Ale to patří k tomu. Pořád nemůže být pěkně, já si z toho moc nedělám. Je však pravda, že nejsem z toho vyloženě nadšený. Končím a jdu jíst.