Lyžování v rakouském Seefeldu
Po roce jsme se opět vydali do Rakouska za zimou, tentokrát do Seefeldu v Tyrolsku. Docela dlouho jsme strávili vybíráním toho správného lyžařského střediska, až jsme se nakonec shodli na Seefeldu, který nabízí pro nás ideální mix zimních radovánek a požitků, tj:
- modré sjezdovky v nadmořské výšce nad 1000 m.n.v.
- bazén
- sáňkařské dráhy
- běžkařské stopy
- rozumné ubytování
S tím ubytováním to nebylo tak snadné, protože jsme sháněli apartmán pro nás a rodiče. Booking.com nás zklamal, a tak Marťa našla ubytování přímo na stránkách www.seefeld.com.
S pár denním odstupem hodnotím zimní dovču jako náramně vydařenou. Počasí nám vyšlo suprově, takže jsme si užili všeho tak akorát.
Počasí
Letošní zima je tak trochu marná. Sněhu je opravdu pomálu a místo toho moc fouká a teploty jsou převážně nad nulou. V Seefeldu, s jeho nadmořskou výškou kolem 1200 m.n.v., to však bylo OK. Na sjezdovkách a běžkařských tratích bylo sněhu dost, akorát na slunných místech byla vidět tráva. Během nocí vždy mrzlo a ve dne teploty vyšplhaly někdy až k 10 °C. Ve středu nám celé odpoledne krásně sněžilo a napadlo tak 10 cm pěkného prašanu, takže ve čtvrtek a v pátek byla perfektní lyžovačka.
Penzion Haus Toni
Jak už jsem zmínil v úvodníku, hledání rozumného ubytování je vždy trápení. Hledáme ubytování pro čtyři dospělé a dvě děti (tj. nejméně dvě ložnice) a kuchyňku s jídelnou, kde můžeme hrát karty
. Nakonec Marťa našla Haus Toni přímo v Seefeldu,
který se nám téměř po všech stránkách líbil. Po provedení rezervace
přes stránky Seefeldu jsme zaplatili zhruba třetinu částky, která byla
vratná až do začátku února.
Cena za ubytování byla tentokrát dražší než předchozí roky:
- ubytování za 1 noc pro čtyři osoby: 175 € (200 € pro šest osob)
- turistická taxa pro dospělého/den: 2,80 €
- úklid: 50 €
Bydleli jsme v apartmánu č. 2, se dvěma ložnicemi, zvlášť kuchyňkou,
jídelnou, koupelnou a záchodem. Apartmán byl velmi prostorný a zvlášť
naše „master bedroom“ byla fakt velká . Líbilo se nám tam, takže za nás palec
nahoru.
Nesmím zapomenout na Olympiaregion Seefeld Card, která nabízí slevy na různé aktivity v okolí Seefeldu a kterou jsme dostali hned první den od paní majitelky. My jsme nakonec využili jen dvě – skibus zdarma a zlevněný vstup na bazén v Leutaschi. Rozhodně se však karta vyplatí pro běžkové lyžování, více níže.
Lyžařské střediska v Olympiaregion Seefeld
Seefeld nabízí skvělé možnosti jak pro sjezdové lyžování, tak i pro běžkování.
Na sjezdovky jsme šli čtyřikrát, dvakrát na Gschwandtkopf a dvakrát na Rosshütte. Rosshütte otevírá v 8:30 a Gschwandtkopf v 9:00. Zvyklí z Čech jsme tam byli vždy mezi prvními a užívali si ranních krásných sjezdovek bez lidí. Se skipasem jsme se neobtěžovali a kupovali si vždy půldenní pasy do 13:00 – bohatě to stačilo.
Mapy sjezdovek: 3D mapa, Rosshütte, Gschwandtkopf
Rosshütte
Rosshütte nabízí tři sedačkové lanovky (moderní pro 6 lidí), pár kotev, dvě kabinové lanovky a jednu horskou tramvajku. My jsme jezdili zásadně po modrých, které mi přišly často spíše červené.
Kousek před výstupem z D-čka byla připravena slalomová trať s měřením času a videem dostupným na www.skiline.cc.
Po každé lyžovačce jsme se stavili na obědě v Hochegg-Alm, kde nám náramně chutnalo.
Cena za půlden pro naši rodinku: 124 €
Gschwandtkopf
Oproti Rosshütte je Gschwandtkopf menší areál s jednou moderní lanovkou pro šest lidí a pár kotvami. Gschwandtkopf nabízí jen modré sjezdovky, což bylo pro nás ideální. Škoda jen, že sjezdovka byla docela kopcovitá, takže tam byly někdy pěkné červené sešupy.
Nahoře jsou dvě restaurace, Sonnalm a Sir Henry. My jsme byli v té první
a líbilo se nám tam. Dole je velká restaurace Sportalm, která nabízí celá
pečená kuřata, mňam .
Mě osobně se Rosshütte líbila více, hlavně horní modrá část.
Běžkové lyžování
Seefeld a okolí nabízí kilometry a kilometry krásně upravených běžkařských tratí. Tratě jsou placené s cenou 11 € za den, děti do 15 let zdarma. Pokud však máte Olympiaregion Seefeld Card, tak si můžete pořídit zlevněné vstupné na celý týden za 20 € nebo na jeden den za 7 €.
My jsme šli na běžky jen jednou. Tedy šel jsem já a děti si poprvé vyzkoušely půjčené běžky (půjčovna Norz přímo u začátku běžkařských tras – dětské běžky za 9€). Půjčili jsme jen jedny běžky. Ondra si vyzkoušel pár set metrů, a poté Verča se mnou dala zhruba pět kilometrů a strašně se jí to líbilo. Musím přiznat, že jí to docela šlo.
Procházky na Wetterstein Hütte a z Wildmoos Alm
Lyžování vždy po dvou dnech vyměníme za „odpočinkový“ den, tzn. jedme na nějakou chalupu vysoko v horách, kde se pěkně přecpeme a dolů to sjedeme na sáňkách. Takže v úterý jsme šli na Wetterstein Hütte a ve středu jsme se po obědě vydali z Wildmoosalm do Weidachu.
Na „rodelnbahn“ z Wetterstein Hütte jsme si půjčili bytelné dřevěné sáně přímo u sjezdovky Skigebiet Leutsch – Kreithlift. Půjčovna se jmenuje Sportalm a za dvoje sáňky na celý den jsme zaplatili směšných 10 €. Cestou nahoru k Wetterstein Hütte jsme měli trochu nahnáno, protože cesta byla docela prudká a sníh byl ztuhlý na led. Nakonec jsme to dali docela v pohodě, až na některé úseky, kdy jsme opravdu šli dolů se sáňkami pěšky. Počasí nám ten den vyšlo na jedničku a z chalupy byly nádherné výhledy. Jídlo bylo též výborné – doporučujeme. Odpoledne jsme pak zašli do Erlebniswelt Alpenbad Leutasch.
Nakonec vyšel druhý odpočinkový den hned na středu, protože mělo
odpoledne sněžit. Takže jsme ráno vyrazili na již zmíněné běžky a
odpoledne jsme se nechali vyvést autobusem ze Seefeldu na kopec až k Wildmoos
Alm (cena pro dospělé 2,9 € a děti 1,5 €). Tentokrát jsme s sebou
vzali jen boby a náramně si užili procházku ve sněhové vánici. Já jsem
původně chtěl dojít ke Katzenkopf-Hütte a odtud sjet po celé sáňkařské
dráze dolů na autobus na zastávku Kreithkapelle. Vzhledem k pozdní hodině
a odjezdu autobusu jsme nakonec na chalupu nešli a po napojení se na
sáňkařskou dráhu přímo sjeli dolů. Na autobus jsme čekali cca 4 minuty
.
Bazény
- Erlebniswelt Alpenbad
Leutasch – pěkný bazén s tobogánem. Mě se tam moc líbila
dřevěná střecha .
- OlympiaBad Seefeld – super bazén přímo v Seefeldu, který jsme si opravdu užili. Mají tam dva tobogány a venkovní krásně vyhřívaný bazének. Uvnitř to mají moc pěkné.
Rakouská kuchyně
Za těch pár let, co jezdíme do Rakouska jsme si opravdu oblíbili
rakouskou kuchyni, a tak nemineme příležitost někam zajít a něco dobrého
si dát. Samozřejmě nemluvím o nějakých „hogo fogo“ restauracích, ale
spíš o různých almech a hüttech , kde nabízí tradiční domácí jídlo.
A co nám chutnalo?
- Gulaschsuppe mit Brot
- Speckknödelsuppe
- Käseknödel mit Sauerkraut
- Speckknödel mit Sauerkraut
- Kaiserschmarren mit Apfelmus – trhance se jablkovým pyré
- Kaiserschmarren mit Zwetschkenröster – trhance se švestkovým pyré
- Germknödel mit Vanillesauce – jedná se o jeden velký knedlík
naplněný povidly, ponořený ve vanilkovém pudinku a posypaný mákem –
moje oblíbené jídlo, je to prostě boží
- Almdudler – místní limonáda
- Hefe-Weizen bier – pšeničné pivo
