Biesbosch MuseumEiland
Kousek pod Dordrechtem se nachází národní park De Biesbosch, který je typický svými mokřady, ostrůvky a sítí řek a menších či větších potoků. Zhruba uprostřed se nachází Biesbosch MuseumEiland, které ukazuje přírodní bohatství této části Nizozemska a jeho historii. Celá oblast je protkaná sítí cyklostezek a turistických tras, takže je na vás, co si zde vyberete . My jsme si tam na dnešek naplánovali prohlídku muzea, a pak nějakou procházku do okolí – prostě pohodový víkendový den.
Marťa navíc našla po cestě ještě samosběr jablek a hrušek kousek pod Rotterdamem – Zorgboerderij De Buytenhof.
Farma De Buytenhof
Ráno jsme se domluvili, že nejdřív zajedeme na jablka, ať odpoledne nemusíme spěchat. Farma De Buytenhof se nachází pod jižním obchvatem Rotterdamu a zrovna nabízela samosběr ovoce. Když jsme ráno přijeli na parkoviště u sadů, tak jsme byli vůbec rádi, že jsme měli kde zaparkovat. Vyzvedli jsme si proutěné košíky a vydali se do sadu, kde měli v řadách různé odrůdy jablek. Za chvíli jsme měli košíky plné, a tak jsme se šli mrknout i na hrušky, ale ty nám moc nechutnaly. Jablka jsme si nechali zvážit a zaplatili jsme. Kromě sadů, jsou na farmě i domácí zvířata a obchůdek. Chtěl jsem se do něj mrknout, ale stála tam docela fronta. No škoda, z dálky to vypadalo, že tam mají samé dobré mňamky, kromě zeleniny, ovoce, sýrů, tam měli i další farmářské výdobytky a produkty.
Biesbosch MuseumEiland
K muzeu to bylo zhruba další půlhodina, protože se nám nechtělo jet kratší cestou přes přívoz u Kop van 't Land. Budova muzea je velmi zajímavá a opět poukazuje na fakt, že v Nizozemsku mají výborné architekty se skvělými nápady. Zepředu je budova schovaná pod trávníkem a vypadá jako shluk zelených krtinců a z opačné strany je prosklená. V prosklené části je restaurace (zavřená kvůli korona krizi) a nahoře je vyhlídka (zavřená též).
Prohlídka začíná videem popisujícím obraz vykreslující oblast ve středověku. Další část popisuje, jak se zde lidé v minulosti živili: rybolov, pěstování rákosu (na střechy) a vrbových prutů. Další část obsahuje videa ukazující novodobý život a rekultivaci území. Poslední část obsahuje videa a ukázky místní přírody.
Venku je dětské vodní hřiště, které napodobuje zdejší oblast a její hospodaření s vodou. Muzeum leží i s přilehlým parkovištěm na malém ostrově. Ve spodní části tohoto ostrova pod dětským hřištěm je krátká stezka, kterou jsme prošli během pár minut. To nám však na provětrání nestačilo, a tak jsme ještě vyrazili na dvě kratší procházky. Jedna byla podél silnice na pahorek s vyhlídkou na nádrž s pitnou vodou Petrusplaat. Druhá byla na druhé straně řeky, kde začínala hned za mostem stezka nazvaná „Pannekoek“. V podstatě se jednalo o procházku mezi vrbami, které tu vysadili právě kvůli zpracování jejich větví/prutů.
Radim | 17. 10. 2020 So 13.59 | Cestování, Belgie a NL | Tisk | 97x