Šumava - sklářská huť, Chalupská slať a Soví voliéry

Toto ráno opět pršelo a vyčasit se mělo až odpoledne. Takže jsme ráno strávili auto-výletem do Stach, kde se nachází sklářská huť J&P. Na stránkách mají informaci o možnosti vyfouknout si svoji vlastní sklenici, ale stejný nápad měly asi všechny rodiny s dětmi v okolí. Alespoň jsme se podívali, jak se v minulosti vyráběly sklenice a další výrobky ze skla.

Kromě dílny s pecí je v hale obchůdek s výrobky. Některé kousky byly fakt pěkné, ale na můj vkus trochu drahé. Celý tyjátr okolo foukání skla mi přišel trochu přitažený za vlasy – to „pane mistře sem … ", "pane mistře tam …“. Pokud je někdo mistr, tak kolem toho nemusí dělat takové divadlo, prostě jím je .

Na zpáteční cestě jsme se stavili v doporučené vyhlášené výletní restauraci Vodník. Děti si obě poručily smaženou tresku s hranolky, tak jako by ji nikdy nejedly. V Nizozemsku je to jídlo běžné jako u nás párek v rohlíku a nazývají jej kibbeling = treska obalená v těstíčku a smažená v oleji, podávaná s hranolkami a majo . Musím říci, že ve Vodníku ji však měli moc dobrou.

Odpoledne jsme vyrazili se všemi do Borové Lady, kde se nachází Soví voliéry a kousek opodál Chalupská slať. Ve voliérách měli pár sov, takže žádná skvěla „atrakce“.

U vstupu na dřevěný chodník ke slati se nachází Informační středisko Svinná Lada a malé dětské hřiště. Pro děti to nakonec byl velmi zábavný výlet – bylo jich tam tolik a celou dobu běhaly a vymýšlely nějaké kraviny, že si snad ani nevšimly, že jsme byli u nějakého zajímavého jezírka .

Úplně na konci jsme zašli do Café & Snack Madam Čokoláda a moc se nám tam líbilo. Děti si daly velké hrnky horké čokolády, která byla opravdu čokoládou a my s Marťou jsme vybrali nějaké zákusky. Já jsem pokukoval i trochu na místní hamburger, ale už jsme dnes jednou velké jídlo měli, a tak jsem zahnal sliny a pochutnal si na tom zákusku s kafem.