Alpy 2021 - Seebachtal a lanovkou Ankogelbahn
Po včerejším „náročném“ výletu jsme si dnes naplánovali procházku údolím Seebachtal, a pak vyjížďku lanovkou Ankogelbahn, tak abychom opět trochu využili Kärnten Card.
Ráno nás trochu překvapilo skoro prázdné parkoviště u spodní stanice
lanovky ke Ankogelu. Nebylo se čemu ani divit, protože počasí nestálo za
moc – ze začátku slabě pršelo a vrcholky byly zahaleny v mracích.
Nejdřív jsme chtěli projít údolí
Seebachtal, a tak jsme vyrazili po turistické značce směrem Stappitzer
See. Hned po chvíli jsme přišli k dětskému hřišti a bez ohledu, že bylo
mokré, tak jsme tam chvíli pobyli 
. U jezera byl naučný infokoutek, se tabulemi popisujícími
okolní floru a faunu. Opustili jsme tam hlavní cestu a vydali se přes
mokřady po dřevěných chodnících po naučné stezce. Ta se klikatila
těsně pod úbočím a sem tam kopírovala horský potok Seebach. V jednom
místě, kde bylo plno kamenných skřítků, jsme se zastavili a všichni se
pustili do stavění svých vlastních.
Cílem této procházky byla chata Schwussnerhütte, u které
jsme se však moc nezastavovali – na oběd bylo brzo a na pivo jsme neměli
nárok (nebyl
proveden žádný výkon).
Vyfotili jsme tam pár pasoucích se koníků a krav a šli po štěrkové silnici dolů. Zhruba v polovině se z okolních skal po pravé straně řítila voda a vytvářela tak čtyři menší vodopády.
Ještě se musím zmínit o mém původním plánu. Tím bylo projití údolí a vyšplhání se nahoru až pod Törlriegel. Odtud jsem chtěl jít zhruba po vrstevnici k horní lanovce, kterou bychom využili jen na cestu dolů. Nakonec by tento nápad byl vymluven (prý bych všechny zničil), a tak jsme se v podstatě vžili do role „čínských“ turistů a vyrazili lanovkou nahoru i dolu, s menší procházkou k Arnoldhöhe. Ankogel jsem ani na podruhé neviděl, protože byl neustále v mracích. Výhledy na okolní kopce a do údolí Mallnitzu byly nakonec fajn a ta hodina nahoře v té zimě nám bohatě stačila. Zbytek výpravy se vydal k horské chatě Hannoverhaus na nějaké malé občerstvení.
Odkazy na mapy: 
