Výlet na Severomoravskou chatu

Na Velikonoce jsme se vydali ke Kozákům na chalupu do Rudy nad Moravou. V pátek po práci jsme nasedli do totálně narvaného rychlíku a vyrazili směr Zábřeh, kde jsme přesedli do osobáku na Bludov a pak do Bartoňova. Jelikož Kozákovic v době našeho příjezdu teprve vyráželi z Brna, museli jsme si pro klíče k sousedům. Po jejich příjezdu jsme asi půl hodiny vyskládávali zásoby jídla a pití z auta. Jsme tu na víkend nebo na celý měsíc? :-) Večer jsme hráli karetní hru Bang! a napájeli se bílým vínem – podle všech propočtů jsme prý zvládli vypít devět litrů :-) . Bang jsme všichni hráli poprvé a nadšení a zápal pro hru nám vydržel až do dvou hodin po půlnoci. Následující ráno bylo překvapivě pohodové – vínko bylo asi kvalitní. Jen Marťa a trochu i Ája měly bolavé hlavy. Jelikož nejsme žádní pecivalové a navíc bylo pěkné počasí, vyrazili jsme ve skvělém čase kolem poledne na výlet s cílem Severomoravská chata. Nakonec musím říct, že jsme to potřebovali :-) .

Autem jsme se vyvezli (já, Marťa, Ája a Raďa) do Štědrákovy Lhoty, a pak už pokračovali po svých. S přibývajícími metry nadmořské výšky stoupala i výška sněhu a jeho kvalita – dole byla docela břečka, ale nahoře na Severomoravské chatě bylo tak 40 centimetrů prašanu. Počasí nám vyšlo skvěle – ze začátku bylo zamračeno, ale pak se udělalo polojasno a někdy sluníčko vysvitlo na pěkně dlouho :-) . Cesta ze Štědrákovy Lhoty byla pořád do kopce, nic moc prudkého, ale později se v docela hlubokém sněhu šlo blbě. Šli jsme jako husy za sebou a prošlapávali si cestičku. Do cíle na Severomoravskou chatu jsme přišli docela vyhládlí – dali jsme pivko, polévku a druhé jídlo. Raďa si dal omeletu se špenátem, já dal smažáka, který mi pak moc nesedl, ale holky daly sladké knedlíky s borůvkami, a ty byly fakt super – nejen že vypadaly fantasticky, ale byly i božsky dobré :-) .

Při odchodu se Marťa seznámila s malým a strašně mazlivým čtyřnohým přítelem :-) a dále pak po cestě jsme dohnali bandu se dvěma hafíky, kteří si s námi chtěli pořád hrát.

Cesta zpět už byla pohodovější – šli jsme dolů z kopce a navíc ve svých vyšlápnutých stopách. Po příchodu na chalupu jsme se dali do kupy, smlsli jeden ze Šárčiných připravených chodů (mňam mňam) a po lehkém odpočinku v posteli jsme skončili opět u Bangu :-) . Nebylo to sice tak akční jako předchozí noc, protože jsme byli unavení, ale nasmáli jsme se dostatečně, někteří i trochu nervili a vínka jsme taky něco popili :-) .